Mimořádné opatření nestanovuje termín vyřízení zdravotního průkazu, nicméně předpokládá se doložení zdravotního průkazu v co nejkratším termínu.

Nárok na ošetřovné má i takový rodič, který své dítě do školského zařízení neumístí s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo z jiných vážných důvodů; za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy nebo nastavení omezujících režimových opatření v těchto zařízeních zavedených v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole je zaměstnanec povinen uvést na předepsaném tiskopisu.

Podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů („ZNP“) platí, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let (podle § 3 odst. 2 zákona č. 133/2020 Sb. mladší 13 let), protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události.
Uzavření zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, z nařízení příslušného orgánu ze zákonem stanovených důvodů v sobě ovšem obsahuje implicitní předpoklad, že tato škola či zařízení by byly, nebýt tohoto uzavření, pro rodiče fyzicky přístupné, tj. že dítě by jinak mohlo do školy či zařízení docházet. Uzavřením státních hranic došlo v popsaném případě ke stavu, kdy byla dítěti rozhodnutím příslušného orgánu fakticky znemožněna návštěva zařízení, v jehož péči jinak je, či školy, jejímž je žákem. Z hlediska rodiče dítěte je zde tedy situace fakticky stejná, jako by byly uzavřeny přímo tato škola či toto zařízení. Proto i v takovýchto případech je možno ošetřovné poskytnout.

Ano, pokud se jedná o sprchy pro zaměstnance, je možné je používat. Zákaz využívání sprch je pouze v prostorách pro širokou veřejnost, tedy na sportovištích. Zaměstnavatel je však povinen zajistit bezpečné pracovní podmínky. Jelikož jsou sprchy pro větší množství osob z epidemiologického hlediska vysoce nebezpečné, pak považujeme jednání zaměstnavatele za odůvodnitelné.

Rozvolňování ve školství je navrženo tak, aby představovalo co nejmenší riziko jak pro žáky, tak pro pedagogický sbor. V tomto případě záleží na ZUŠ, protože za BOZP vždy odpovídá zaměstnavatel a při nezajištění podmínek BOZP se on vystavuje možnému postihu. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob (nutno posuzovat adekvátnost, důvodnost a bezprostřednost odmítnutí, aby bylo v souladu se zákonem).

Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (home office). Takovému zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda nebo plat, a proto mu nenáleží za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy nebo platu, případně od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenské. Pokud je zaměstnanec na neschopence, může zaměstnavatel požádat o Antivirus – režim A, zaměstnanec pak pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku, příspěvek zaměstnavatelům ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.

Souběh není možný, protože buď zaměstnanec pobírá mzdu – pracuje, nebo ošetřovné – je doma a stará se o dítě. Ošetřovné se vyplácí v případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu péče o dítě, které je doma kvůli uzavření školy/školky. Ošetřovné nelze vyplácet, má-li zaměstnanec ze zaměstnání, ze kterého se dávka vyplácí, nadále započitatelný příjem. Antivirus je program, který hradí zaměstnavateli část mezd pro zaměstnance. Nemůže tedy nastat souběh věcí, jsem doma z jednoho důvodu, buď pečuji o dítě, nebo jsem doma, protože jsem v karanténě/nebo je práce uzavřena usnesení vlády. O OČR se pak žádá s přiložením výkazu od zaměstnavatele, kde je uvedeno např: údaje o dnech, ve kterých měl zaměstnanec v průběhu měsíce, kdy pečoval o dítě, vykonávat zaměstnání / naplánované směny. Tento údaj je zásadní pro posouzení, zda má nárok na výplatu ošetřovného, neboť tento nárok nevzniká, pokud by se dávka měla vyplácet jen za dny pracovního klidu; údaje o dnech, ve kterých zaměstnanec pracoval. Upozorňujeme, že je třeba uvést i dny, ve kterých zaměstnanec čerpal dovolenou či mu náležela náhrada mzdy z jiného důvodu (tyto dny se kladou naroveň výkonu práce).

Mzda se podle § 109 odst. 1 zákoníku práce poskytuje za vykonanou práci. Mzda, tedy její výše a podmínky poskytování, se podle § 113 odst. 1 zákoníku práce sjednává smlouvou (pracovní, kolektivní či jinou), stanovuje vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo ji určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem. Podle § 113 odst. 3 zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena či určena před započetím výkonu práce, za který má příslušet. Mzdu tedy nelze v žádném případě měnit se zpětnou účinností; zaměstnanci musí být vždy (dopředu) známy podmínky, za kterých bude práci vykonávat.
V případě, že má zaměstnanec podezření na porušení právních předpisů ze strany zaměstnavatele, lze se obrátit s podnětem na Státní úřad inspekce práce, resp. na podřízené oblastní inspektoráty práce. K provedení kontroly lze podat podnět, a to i prostřednictvím webového formuláře. Bližší informace k obsahu podnětu ke kontrole jsou uvedeny na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce.
Mezi oprávnění orgánů inspekce práce patří v souladu s ust. § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, i poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to bezúplatně. Poradenství je poskytováno v úředních hodinách, které se mohou u jednotlivých oblastních inspektorátů lišit.
V současné době nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 je osobní poskytování poradenství omezeno, nicméně od 20. 4. byly obnoveny úřední hodiny a poskytování poradenství je umožněno v sídle oblastních inspektorátů. Současně je možné se obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce telefonicky či emailem.
Obecně pak lze uvést, že jestliže zaměstnanec odpracoval v měsíci březnu „pracoval na celý úvazek a celý měsíc“, navíc v oboru, jehož provoz nebyl v době nouzového stavu omezen, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout mzdu, a to v celém rozsahu  (viz ust. § 38 odst. 1 v návaznosti na ust. § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) za vykonanou práci.

Není nutno, aby celá firma musela jít do karantény. Doporučujeme nicméně konzultovat s krajskou hygienickou stanicí.

Zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takovéto „řešení“ se z pohledu zaměstnance nejeví výhodné. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Dle schváleného programu podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS bude zaměstnavatelům, kteří museli uzavřít svou provozovnu na základě nařízení vlády, platba uhrazena z 80 % státem. Je-li pracovní poměr ukončen dohodou, může se nezaměstnaná osoba evidovat na základě žádosti o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce. Ohledně způsobu podání této žádosti doporučujeme rovněž sledovat stránky www.uradprace.cz s aktuálními informacemi. Pokud jde o výši podpory v nezaměstnanosti, pak tato je v případě, že zaměstnanec ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, nižší, a to 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Jinak činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Dle schváleného programu podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS bude zaměstnavatelům, kteří museli uzavřít svou provozovnu na základě nařízení vlády, platba uhrazena z 80 % státem.

Čerpat ošetřovné člena rodiny (OČR) má právo i rodič dítěte, které navštěvuje soukromou mateřskou školu.

Ano, daňové přiznání lze podat do 1. 7. 2020, pokud bude s podáním současně zaplacena daň, nebude tento postup nijak sankcionován. Využijí-li poplatníci pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, pak nemusí Finanční správě nic dokládat ani prokazovat a k odpuštění sankcí, které dle zákona vznikají, dochází generálním pardonem automaticky. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce nejdéle o 3 měsíce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem. Hlavním cílem je zamezit na finančních úřadech, resp. na poštách koncentraci fyzických osob, které nemají povinnost činit podání daňového přiznání elektronicky. Toto plošné prominutí se týká všech poplatníků, bez ohledu na to, zda mají či nemají povinnost podat daňové přiznání elektronicky.

Od 19. března 2020 jsou všechny osoby povinny mít ochranný prostředek dýchacích cest na všech místech kromě svého bydliště s výjimkou dětí do dvou let a řidičů motorových vozidel, jsou-li sami v uzavřeném vozidle. Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci. Současně platí, že zaměstnavatel by měl své posouzení rizik přehodnotit a při přijímání opatření k minimalizaci působení rizik nejen vycházet ze všeobecných preventivních zásad (a to v tom pořadí, v jakém jsou v § 102 odst. 5 zákoníku práce uvedeny), ale též respektovat doporučení zaměstnavatelům uvedené v čl. III. Usnesení vlády ze dne 15. 3. 2020 č. 215. Za daných okolností může být k dosažení přijatelné úrovně rizika kombinovat více opatření, která jinak sama o sobě nejsou dostatečně účinná. Obecná povinnost vybavit zaměstnance rouškou dána není, vždy záleží na hodnocení rizik u konkrétních činností.

Pokud se jedná o dítě starší 10 let se specifickými potřebami, kdy je skutečně nezbytně nutné, aby o něj zaměstnanec pečoval, jedná se o nepojmenovanou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce. Zaměstnavatel tedy musí bez dalšího omluvit na nezbytnou dobu absenci zaměstnance. Podle § 206 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnanec povinen překážku v práci prokázat zaměstnavateli. Zaměstnanec by tedy měl zaměstnavateli předložit „potvrzení o uzavření školského/dětského zařízení“ a dále doporučujeme předložit ze strany zaměstnance zaměstnavateli „čestné prohlášení“, ve kterém zaměstnanec specifikuje nezbytnost osobní péče o dítě se specifickými potřebami, která nemůže být poskytnuta jinou osobou. Ošetřovné, ani náhrada mzdy/platu za dobu trvání překážky v práci v těchto případech zaměstnanci nepřísluší, nicméně není vyloučeno, aby se zaměstnavatel odchýlil ve prospěch zaměstnance od zákona a právo na náhradu v určitém rozsahu přiznal nad rámec zákona.

Vláda ČR nařídila povinnost nosit ochranu úst a nosu pro všechny občany ČR všude kromě bydliště s výjimkou dětí do dvou let a řidičů motorových vozidel, jsou-li sami v uzavřeném vozidle. Při porušení povinnosti hrozí pokuta ve výši 10 až 20 tis. Kč.

Lidé, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku prostředků ve finanční nouzi, mohou požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). Týká se to i rodičů dětí do 10 let, jež s nimi zůstanou doma na tzv. ošetřovném kvůli současné situaci kolem koronaviru. Pro účely dávky se posuzuje mimo jiné příjem všech osob ve společné domácnosti. Žádost o dávku musí být odůvodněná. Úřad práce ČR může dávku poskytnout klientovi, jehož sociální a majetkové poměry mu neumožňují překonat nepříznivou situaci.

Zaměstnanec může na základě § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pracovní poměr okamžitě zrušit, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu/plat nebo náhradu mzdy/platu nebo jakoukoliv jejich část do 15 dní po uplynutí období splatnosti (např. výplatu za leden do 15. března). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj. zpravidla za 2 měsíce).

Po skončení DPČ nebo DPP je možné se hned následující den evidovat na ÚP ČR. Komunikace s úřadem probíhá elektronicky, žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti jsou na webu MPSV. Obě žádosti je třeba vyplnit a zaslat ÚP ČR v místě trvalého pobytu. Bližší informace k tomu, jak se evidovat, jak postupovat, co je vše potřeba jsou na webu MPSV a ÚP ČR. Pro poskytování podpory v nezaměstnanosti musí být splněna podmínka získání doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v délce nejméně 12 měsíců před zařazením do evidence ÚP ČR. Pokud by nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, doporučujeme kontaktovat ÚP ČR telefonicky nebo elektronicky a projednat možnost poskytnutí dávky hmotné nouze. MPO s MF však připravují podpůrná opatření i pro tuto skupinu osob. Aktuálně byla Senátem schválena novela zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, díky které bude za splnění zákonem stanovených podmínek uznán nárok na ošetřovné ve výši 60 % (zpětně za březen) a následně 80 % (za duben – červen) i pro osoby na DPP a DPČ.

Odmítnutí výkonu práce (zákoníku práce) platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu věku. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. V takovém případě, kdy by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, by byla posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově. Doporučujeme se obrátit na stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz

Ne, nemohou. Dle mimořádného opatření k maloobchodu se zákaz nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona.

Od 19. května je umožněna nová výjimka z obecné povinnosti nošení roušek pro těžké profese, kde je dána zátěž teplem.

Pro osobu sdílející domácnost s povinnou, nebo nakaženou osobou není karanténa automaticky povinná. Je pak na domluvě s lékařem a zaměstnavatelem. Pokud možno si vyčleňte samostatný pokoj a od ostatních členů rodiny se izolujte. A opět pro vás i ostatní členy domácnosti platí zvýšená hygienická pravidla pro všechny členy domácnosti a používání ochranných pomůcek. Zároveň je třeba udržovat bezpečnou vzdálenost a zamezit fyzickému kontaktu. Doporučená je v případě karantény důsledná izolace od ostatních lidí, včetně rodiny. Nejlépe využít jednolůžkový pokoj se samostatným WC a koupelnou a důsledně dodržovat zavírání dveří v domácnosti.

Výplata dávky hotově na poště, nebo na bankovní účet – by měla proběhnout nejpozději do měsíce následujícího po dni, kdy úřad sociálního zabezpečení doklad pro nárok na výplatu dávky obdržel. Doporučujeme se sledovat stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz

Bylo to možné pouze do 14. května. Čestná prohlášení nahrazující posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, uplatněná podle části II. bodu 1 písm. b) usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280, vyhlášeného pod č. 127/2020 Sb., však platí do konce nouzového stavu, tj. do 17. května.

Pro poptávku ochranných prostředků, desinfekce lze využít stránky Spojujeme Česko, kde lze poptat potřebné prostředky pomocí platformy CoVpoint. Rovněž je možné oslovit některou ze společností vyrábějících dezinfekci dle receptury WHO. Více informací na webu MPO.